Nový přírůstek

Tak a od pondělka je nás zase o jednoho víc.

Respektive o jednu.

V roští u rybníčku vedle Matesovy ohrady se totiž objevila nenápadná kartonová krabice s černobílým umňoukaným obsahem.
Kromě kusu koberce tam prcek neměl nic k žrádlu ani k pití a tak měl štěstí, že jsme ho objevili poměrně brzy (tedy úplně přesně ho objevila kamarádka Olga, která šla podrbat Matýska a zaslechla mňoukání).
Kotě se bleskově adaptovalo (nebo adoptovalo?) a do večera bylo jasné, že mlýn má dalšího výhradního a absolutního majitele. Pokud někdo z vás není postižen spolužitím s kočkou pak asi zcela nechápe - každý z našich kocourů se totiž domnívá, že mlýn je v jeho výlučném vlastnictví a my ostatní jsme tu pouze trpění spolubydlící, kteří se čas od času k něčemu hodí (třeba k otevírání konzerv a drbání na hřbetě, což je koneckonců jeden z mála důvodů, proč je zde tolerována naše přítomnost ;oP).

Mňoukám rád...

Kotě (podle sdělení paní veterinářky přibližně tříměsíční kočička) dostalo jméno podle svého naturelu a okolností příchodu do domu.
Na veterině si nás už pamatují a tudíž třetí otázka zněla: "tak jaké jméno to bude tentokrát?" "Inventa Victoria!" Paní doktorka má smysl pro humor a tak s potutelným úsměvem bez mrknutí oka naťukala údaje do počítače. U nás prostě nemůže mít žádná havěť normální jméno, protože by se nepochybně cítila v přítomnosti ostatních frustrovaně a méněcenně :oD
"Inventus" je terminus technicus, kterým se dříve v latinsky vedených matrikách označovali nalezenci a odložené děti a protože chlupatý přírůstek je ONA, je to Inventa. A Victoria? Hádejte >:oP Znáte Babičku? A vzpomínáte na Viktorku u splavu? Trefa! To škvrně mlčí jen když žere (občas!), když ho někdo drbe (také občas) a když spí (díky Bohu vždycky). Invy dokáže vrnět a mňoukat zároveň a činí tak prakticky celý den, alespoň pokud jde o to mňoukání.

Invy usoudila, že nejlepší místo na spaní a na hraní je košík s letošním česnekem
(samozřejmě až po patřičném oškupání a udusání)